Historie Domova důchodců

Rokytnice nad Jizerou

Historie areálu před vznikem domova důchodců, dle Kroniky domova.

Počátek v lomu

Dle kupní smlouvy z 21.3.1860 zakoupil von Landau nad soutokem Jizery s rokytnickým Huťským potokem ostroh a postavil zde dům č.p. 291. S touto smlouvou si zajistil právo k odběru vody i právo lámání kamene. Jenže dolování nevynáší, dům je prodán v konkurzu a novým majitelem se stává velkoprůmyslník, tehdy všemocný Johann, svobodný pán Lielig z Liberce. Nejbližší továrnu měl ve Svárově, ale výnosy byly pro něho malé a provoz zastavil. Velkou režii tvořila ztížená doprava rudy volskými potahy a též dovoz potřebných chemikálií k tavbě až z Chomutova.

Zámeček

Od Lieliga zakoupil dle kupní smlouvy z 25. 11. 1871 nemovitosti Egbert Eberhardt, který pocházel z Bádenska. Polovinu on a druhou Johanna Christliebr Braun. Ta však vrací svou polovinu v říjnu 1882 Eberhardtovi a ten se stává jediným majitelem. S neúspěchem pokračuje v dolování mědi, více si slibuje od mechanické tkalcovny, ale ani v tomot podnikání není úspěšný, a tak tkalcovnu přebudovává na „dolení“ papírnu. Obytný dům č.p. 291, kterému je přezdíváno „zámeček“, prošel některými úpravami, z nichž nejvýznamnější byla cihlově natřená omítka. Budova se stává z daleka viditelným místem, jímž je „zámeček“ dodnes.

Rozvíjející se výroba potřebuje i dopravu, a tak byla vybudována zemským nákladem „pojizerská silnice“. Vycházela z Janova od Mýta přes Vilémov, Dolní Rokytnici, Jablonec nad Jizerou do Poniklé, kde se u dalšího Mýta – u kamenného mostu – napojovala na státní silnici Liberec – Trutnov.

I pan Eberhardt podnikal a stavěl. Na pozemku patřícímu k zámečku postavil při samé silnici hostinec – restauraci „zum Bergschloss“. Stavba byla součástí areálu s kamenným schodištěm v levém boku, vedoucím do zahrady pod zámečkem.

Rozkvět a úpadek

23.11.1897 shořelo schodiště papírny, koncem roku 1907 vyhořela celá papírna. Značně zvětšená byla znovu postavena. Pan továrník vylepšíl i své sídlo. Podle šlechtických zámků byly i zde „salony“ průchodící. Kolem budovy byla pro potěšení častých hostů vybudována zámecká zahrada, vyhloubena umělá jeskyně, postaveny altánky. Byly tu houpačky i kolotoč. Když byla ohlášena návštěva šlechty z Německa, byla urychleně pro jejich kočáry a koně postavena konírna.

Pan továrník žil na vysoké noze, mnoho stačili utratit jeho dva nevydaření synové Egbert a May, kteří plnýma rukama rozhazovali, co pečlivý tatínek nabyl. Bezradný pan Eberhardt vyřešil situaci po svém – utopil se pod turbinou na podzim roku 1910. Po jeho smrti synové majetek neudrželi, neměli k tomu dost energie, vědomostí, chuti ani peněz.

Po dvou letech se spojují okolní firmy a celou Eberhardtovu pozůstalost dělí na 44 dílů, jejichž vlastníky se stávají:

  • Franz Haney – mechanická tkalcovna Rokytnice nad Jizerou, 15/44
  • Johann Kuna – mech. tkalcovna Sklenařice, 8/44
  • A. Prellogg – mech. tkalcovna Rokytnice nad Jizerou, 8/44
  • Linke a Stumpe – bělidlo Jablonec nad Jizerou, 8/44
  • bratři Mahlové – papírna Paseky nad Jizerou, 5/44
  • Takový byl stav v roce 1913.

1. světová válka

Přišla 1. světová válka. Vznikl samostatný Československý stát. Upevňuje se kapitalistický systém republiky, rody degenerují. Mění se kupní smlouvy a podíly. Od roku 1932 je na papírně nová firma: Prellogg – Kuna – Linke + Stumpe. Z nových majitelů zámečku zde nikdo nebydlel – ti měli své vily.

V přízemním domku žil se svou rodinou trvale zahradník. V hlavní budově bylo několik bytů pro tzv. lepší lidi – samozřejmě Němce. Na konci 1. světové války byl zámeček přechodně využit jako „Rezervní nemocnice ČK pro raněné vojáky“ a v posledním roce druhé světové války tu žilo několik vybombardovaných Němců.

Zámeček chátral a pustla i jeho kdysi krásná zahrada. Stáje a konírna se staly skladištěm harampádí. Takový byl stav na počátku roku 1945.

Konec fašistické okupace, ale i vlády bohatých jednotlivců. Konfiskace majetku nepřátel státu, odsun sudetských Němců. Poslední držitel zámečku utíká přes hranice v květnu 1945 (Zdenko Swoboda, ředitel firmy Prellogg), továrník Kuna se oběsil, rodina byla odsunuta. Odsunuti jsou i členové rodiny Linke a Stumpe.

V té době vzrůstá i v našem okrese potřeba soustředit přestárlé občany, zrušit obecní chudobince, zlepšit podmínky osamělým, trvale ležícím i duševně nemocným a zaostalým. Proto je 1.10.1945 založen Centrální okresní chudobinec. Postupem času, jak se měnila struktura obyvatel, úroveň péče apod. byl název několikrát změněn, až vznikl Domov důchodců. Tomuto účelu slouží budova dodnes.

Počátek domova důchodců

Stav zámečku při převzetí byl neutěšený. Dvoupatrová budova byla v dezolátním stavu, byla vhodná spíše k demolici než k užívání. Chyběl jakýkoli inventář. Okna rozbitá, dveře vytlučené, podlaha shnilá, omítka opadaná. Chybělo sociální zařízení, kanalizace i funkční elektrické vedení. Do budovy zatékalo, rozvod pitné vody byl jen v přízemí. Topilo se v jednotlivých místnostech ve vysokých kamnech štípanými poleny.

I okolí bylo v hrozném stavu a vůbec nepřipomínalo dříve krásnou zahradu. Všude křoví a kopřivy, mezi tím popel a nejrůznější odpady. (Zahradník odešel již v roce 1939.) Spojovací cesta k hlavní silnici byla nesjízdná a chybělo veřejné osvětlení. Budova i celé okolí působilo velmi chmurně. Muselo se tedy zašít opravovat, budovat, vybavovat, započaly první stavební práce na Domově důchodců.

  • 1946 – nové ústřední topení, ubytování prvních nejpotřebnějších (v pokojích po deseti lidech)
  • 1947 – přístavba 3. patra, nová střecha, postupná výměna nábytku, počet obyvatel v pokojích snížen na 6, vybudována odpadní jímka
  • 1948 – 1949 – stále se kope, bourá a vylepšuje, položeny nové dřevobetonové podlahy
  • 1950 – zasazena nová okna a provedena nová omítka celé budovy
  • 1954 – započat chov králíků
  • 1957 – postavená zděná drůbežárna pro 150 slepic a odchov kuřat. Domov má již kapacitu 114 obyvatel.
  • 1958 – vybudován včelín pro 16 včelstev a vepřinec
  • 1960 – budování nové kuchyně, prádelny, klauzury a kaple pro řádové sestry, oprava hospodářské budovy (dříve konírna), vyasfaltování dvora
  • 1966 – nová kuřárna (vedle jídelny), nová fasáda hosp. budov
  • 1975 – započaly stavební práce na přístavbě (severní křídlo)
  • 1978 – dokončena stavba nového pavilonu se 154 lůžky, započata rekonstrukce staré části
  • 1981 – předána do užívání opravená stará část – 70 lůžek, zahájena rekonstrukce stravovacího provozu
  • 1982 – buduje se úpravna pitné vody, postupují práce na rekonstrukci stravovacího provozu, buduje se ubytovna a podnikové byty
  • 1985 – předán stravovací provoz, ubytovna a 3 byty. Kapacita obyvatel činí 226. Budují se prostory pro administrativu.

Doba stavebních prací skončila. Po mnoha letech utichly stroje, zmizely sutiny a materiál. Domov důchodců měl kapacitu 226 lůžek, pokoje byly dvoulůžkové, moderně vybavené...

Čas plynul, budova sloužila a také chátrala. Zařízení pomalu dosluhovalo a v roce 1994 začíná být stav DD opět nevyhovující.

Počátek moderní historie Domova důchodců

V roce 2000 započala opětovná kompletní rekonstrukce a modernizace DD. Byla přestavěna kuchyň a přilehlé prostory a 16.10.2000 započaly přípravné práce. 1.6.2001 odešel do důchodu dosavadní ředitel domova Vilém Gernet a na jeho místo nastoupila MUDr. Olga Marešová.

První etapa přestavby byla dokončena 15.12.2001. Od ledna 2002 probíhala rekonstrukce 1. nadzemního podlaží, hlavního vstupu, bufetu a jídelny. Současně v lednu 2002 byly započaty práce na vestavbě v objektu ubytovny – podkrovní byty. Po dokončení výstavby bytů byl vystěhován „domeček“ a došlo k jeho demolici.

Během dvouleté přestavby bylo přebudováno celé jedno křídlo budovy domova. Vznikly jedno a dvoulůžkové pokoje s vlastním sociálním zázemím. Rekonstruována byla i technická pracoviště jako prádelna či kotelna. Bylo vybudováno moderní pracoviště rehabilitace, Společné velké koupelny byly vybaveny moderními výškově nastavitelnými vanami, kuchyňky na jednotlivých patrech získaly rovněž nový kabát. V nejvyšším patře vedle kaple, půdy a strojoven výtahů vznikla prostorná dílna pro obyvatele s vlastním skladem.

Celá stavba byla předána do užívání 19.12.2002 zároveň se slavnostním předáním domova důchodců Libereckému kraji.

V roce 2011 byla v podkroví nové budovy namísto málo využívané dílny klientů vytvořena pracovna zdravotních sester.

1.8. 2012 byla uvedena do funkce nová ředitelka DD Mgr. Helena Housová

Adresa


Domov důchodců
Dolní Rokytnice 291
Rokytnice nad Jizerou
512 44
Logo Domov Důchodců